Natáčecí světlomety jsou teprve začátek

Statistiky mluví jasnou řečí: Přes 80 % všech silničních nehod se stane za šera či tmy při špatném počasí. To je jasná výzva pro konstruktéry automobilů, kteří pracují na vývoji "inteligentních" osvětlovacích systémech automobilů nové generace.

Statistiky mluví jasnou řečí: Přes 80 % všech silničních nehod se stane za šera či tmy při špatném počasí. To je jasná výzva pro konstruktéry automobilů, kteří pracují na vývoji "inteligentních" osvětlovacích systémech automobilů nové generace.

Osvětlení automobilů přibírá další funkce, které zlepšují výhled řidiče a zvyšují tak bezpečnost jízdy. Klíčovým prvkem jsou multifunkční natáčecí světlomety. Cílem je připravit takové osvětlení, které zlepší výhled řidiče, což se projeví ve vyšší bezpečnosti jízdy i v cestovním komfortu. Konstruktéři nových světelných systémů automobilů se zároveň optimálním způsobem vyrovnávají s faktem, že lidský zrak se s věkem zhoršuje (zhruba od 45 let věku se zhoršuje především zraková ostrost za zhoršených světelných podmínek).

NATÁČECÍ SVĚTLOMETY

Opel se díky systematickému vývoji v roce 2003 se stal prvním producentem automobilů, který do střední automobilové třídy vnesl natáčecí světlomety AFL (Adaptive Forward Lighting) a do boků zářicí světla pro odbočování. Modely Vectra a Signum nabízejí Bi-xenonové světlomety s oběma těmito funkcemi, tedy s natáčením do zatáček a osvětlováním bočních prostorů v prudkých zatáčkách a při odbočování. Nová Astra vnesla špičkové Bi-xenonové adaptivní světlomety AFL, které se natáčejí spolu s řízením a přizpůsobují svoji charakteristiku při jízdách po dálnicích, i do nejsilnějšího evropského segmentu automobilového trhu.

TECHNOLOGIE AFL

Specialisté Mezinárodního technického a vývojového centra ITDC automobilky Opel v Rüsselsheimu v současné době pracují na adaptivních světlometech AFL nové generace. Značka tím znovu potvrzuje průkopnickou roli ve vývoji moderních osvětlovacích systémů. Světlomety nové generace mění své charakteristiky podle toho, zda vůz jede po běžných silnicích, po dálnici, ve městě a přizpůsobují se i aktuálním klimatickým podmínkám. Právě tuto přizpůsobivost budou po automobilových světlometech vyžadovat zákonné normy, které začnou v Evropě platit od roku 2007. Již letos uskutečnily na zkušebním okruhu automobilky v německém Dudenhofenu specialisté centra ITDC první praktické testy těchto nových modelů světlometů.

VYSOKÁ ADAPTABILITA

Světlomety AFL nové generace nabízejí širokou škálu funkcí pro nejrůznější podmínky. Přizpůsobují svoji činnost a charakteristiky aktuálním jízdním a světelným podmínkám. Když vůz jede rychle v přímém směru, například po dálnici, je nutné, aby světelný paprsek osvětloval vozovku dále před vozem.

Naproti tomu zcela jiné podmínky klade na světlomety městský provoz - tady číhá největší nebezpečí v neosvětlených prostorách ležících bokem ke směru jízdy, a proto moderní světlomety musí tato "slepá" místa co nejintenzivněji eliminovat. Temná místa prudkých zákrut, zcela běžných na většině okresních silnic, výrazně lépe osvětlují moderní adaptivní světlomety AFL, které se natáčejí spolu s řízením.

Vývojoví specialisté předpokládají, že všechny tyto funkce budou moderní světlomety AFL zvládat ještě lépe po propojení se satelitními navigačními systémy - osvětlovací systémy budou díky tomu moci ještě rychleji reagovat na blížící se zatáčky nebo klesání či stoupání silnice.

VARIABILNÍ INTENZITA SVĚTEL

Moderní světlomety se budou přizpůsobovat i počasí, třeba jízdě za deště, sněžení nebo v mlze. Za těchto situací je řidič často nepříjemně rušen odrazy od lesklého povrchu vozovky. Světlomety příští generace proto sníží cíleně intenzitu osvětlení centrální části silnice před automobilem a naopak zvýší intenzitu dvou postranních světelných kuželů, které osvětlují ve střední vzdálenosti okrajové sekce vozovky. Vývojoví specialisté automobilky Opel se snaží, aby řidič měl za každého počasí co nejlépe osvětlenou cestu, ale zároveň aby v žádném případě nedocházelo k oslňování protijedoucích automobilů.

BI-XENONOVÉ SVĚTLOMETY

Stěžejním prvkem adaptivních světlometů AFL příští generace jsou horizontálně i vertikálně natáčecí Bi-xenonové moduly s pohyblivými částmi reflektorů a variabilními filtry a clonami umístěnými do cesty světelného paprsku. Krokové elektromotorky dokážou ve zlomku sekundy změnit nastavení všech těchto elementů tak, aby osvětlení vždy optimálně odpovídalo aktuální jízdní situaci. Ovládací členy dostávají pokyny z řídicího procesoru prostřednictvím vysokorychlostních datových sítí vozu. Řídicí jednotka přitom neustále vyhodnocuje informace z řady citlivých čidel, především ze senzorů sledujících rychlost jízdy, úhel natočení předních kol, naklánění karosérie, zatížení vozu a úroveň okolního osvětlení.

SVĚTELNÁ TECHNOLOGIE BUDOUCNOSTI

Adaptivní světlomety jsou investicí, které se vyplatí, jak potvrzuje i podrobná studie Technické univerzity v Darmstadtu. Vědci zjistili, že výhled řidiče při jízdě v noci zatáčkou s vozem s xenonovými světlomety, které se natáčejí spolu s řízením, je téměř stejný, jako při jízdě za denního světla. Tento závěr vznikl na základě rozsáhlého výzkumu, kterého se zúčastnilo více než padesát řidičů - od osmnáctiletých čerstvých držitelů řidičských průkazů, přes profesionální šoféry až po seniory ve věku 68 let.

Citlivé infrakamery sledující mj. pohyby očí prokázaly, že při jízdě zatáčkou v noci ve voze s adaptivními xenonovými světlomety má řidič výhled do vzdálenosti asi 36 metrů, což je téměř stejně, jako 38 metrů za normálního denního světla. Ovšem ve voze s natáčecími halogenovými světlomety už má řidič výhled pouze do vzdálenosti 27 metrů a jede-li ve voze s pevně fixovanými halogenovými světly, potom je to jen 24 metrů.

LEPŠÍ OSVĚTLENÍ VOZOVKY

Modely vybavené natáčecími Bi-xenonovými světlomety AFL zajišťují, že přesné senzory neustále sledují rychlost jízdy a natáčení řídicích kol. Ve chvíli, kdy vůz vjíždí do zatáčky, elektromotorek natočí světlomety až o 15 stupňů doprava nebo doleva, podle směru jízdy, takže světlený paprsek dopadá tam, kde je ho opravdu potřeba. Světlomety se natáčejí při jízdě s dálkovými i tlumenými světly a reagují též podle rychlosti jízdy. Díky systému natáčení je vozovka osvětlena až o 90 procent lépe než v případě vozu s pevně fixovanými světlomety. To má samozřejmě zásadní vliv na bezpečnost jízdy a kromě toho systém AFL zlepšuje i jízdní komfort a zpříjemňuje řízení vozu - díky lepšímu osvětlení cesty může totiž řidič dříve reagovat na aktuální situaci a je tedy méně stresován.

Adaptivní světlomety se natáčejí nejenom do stran, ale za určitých okolností se mění i úhel jejich paprsku ve vertikální rovině. Překročí-li rychlost vozu hranici 115 km/hod., zvedne se automaticky světelný paprsek tlumených světel o něco výš, což zlepší výhled řidiče. Automatický regulační systém, který je standardní součástí světlometů AFL, přitom zabraňuje při tomto tzv. dálničním osvětlení oslnění protijedoucích řidičů - regulační zařízení totiž eliminuje vliv pohybů karosérie (například při akceleraci nebo brzdění) na výšku světelného paprsku. Světlomety jsou tedy stále nastavené tak, aby neoslňovaly protijedoucí vozy.

BOČNÍ OSVĚTLENÍ V ÚHLU 90 STUPŇŮ

Druhou základní funkcí adaptivních Bi-xenonových světlometů AFL, dodávaných do modelů Vectra a Signum, je osvětlení sekcí ležících po stranách směru jízdy. Tento systém se skvěle uplatní především při nočních jízdách ve městech. Samostatný halogenový reflektor, který je integrovaný do tělesa světlometů, osvětlí místa ležící v úhlu 90 stupňů vpravo nebo vlevo od vozu, a to do vzdálenosti až 30 metrů. Tzv. odbočovací světlomety se aktivují v závislosti na použití směrových světel, rychlosti jízdy a natočení volantu.

Díky tomuto systému má řidič dokonale osvětlenou nejenom silnici před vozem, ale vidí dobře i do míst, kam hodlá odbočit. Může tedy včas zareagovat na případné nečekané překážky, což by mu neumožnily pevně fixované světlomety, které nedokážou ozářit temná místa ležící bokem ke směru jízdy. Z bezpečnostních důvodů se odbočovací světlomety aktivují pouze při jízdě rychlostí do 40 km/hod., nemohou se tedy rozsvítit například při rychlé jízdě po dálnici při přejíždění z pruhu do pruhu, kde by jejich aktivace mohla být příčinou kolizní situace.