Japonci nutí GM k radikálním krokům

Vrcholoví manažeři největší světové automobilky General Motors (GM) budou mít na valné hromadě obtížný úkol. Musí znepokojeným investorům vysvětlit, proč podíl GM na severoamerickém trhu spadl za jediný rok z 27 na 25,4 procenta.

Vrcholoví manažeři největší světové automobilky General Motors (GM) budou mít na dnešní valné hromadě obtížný úkol. Musí znepokojeným investorům vysvětlit, proč podíl GM na severoamerickém trhu spadl za jediný rok z 27 na 25,4 procenta a proč jsou akcie firmy nejníže za poslední desetiletí.

Stále urputnější soupeření automobilových výrobců má své vítěze i prohrávající. Potvrzují to také květnové výsledky odbytu vozů ve Spojených státech.
Tradiční domácí firmy General Motors a Ford pokračovaly v ústupu - utrpěly více než jedenáctiprocentní meziroční pokles ve prospěch japonských a korejských značek. Naopak Asijci se v USA podílejí na tamním trhu už 36,3 procenta.

Bez modelů se prohrává

Zostřující se konkurenční prostředí ve světě odhaluje slabiny i přednosti jednotlivých výrobců. V dubnu zkolabovala anglická automobilka MG Rover, z existenčních potíží se nemůže dostat Fiat. Podle nepotvrzených zpráv odborného tisku se největší italský průmyslový koncern chystá svou automobilovou divizi prodat.
Obě tyto staré osvědčené značky doplatily především na to, že kvůli slábnoucímu odbytu nemohly financovat drahý vývoj nových modelů. Ve srovnání s nimi švédský Saab ze zadlužené evropské divize koncernu GM nové modely vyvinul, ale na trhu neuspěl a prodělával. Americký majitel proto rozhodl, že továrna ve Švédsku bude perspektivně vyrábět jeho Cadillaky, zatímco nový Saab střední třídy by měl za dva roky sjíždět z výrobních linek německého závodu Adam Opel v Rüsselsheimu.
Takřka všechny velké automobilky byly donuceny zkrátit vývoj nových nebo modernizovaných modelů z průměrných pěti let na pouhých třicet měsíců.
General Motors i americká dvojka Ford sice vrhají na trh také nové verze svých značek, ale nevzaly v úvahu měnící se nákupní zvyklosti spotřebitelů ve Spojených státech. Při tvorbě svých modelových řad tradičně velkých a silných aut ke své škodě nepředjímaly, že se zdraží pohonné hmoty. A že automobilisté v USA budou ve stále větší míře dávat přednost úspornějším, byť menším japonským a korejským vozům.

Úspory neřeší všechno

V soutěži o podíl na světovém trhu nabývá kromě nových modelů důležitější roli i faktor nákladů. Úsporné programy vyhlásily a úspěšně plní některé evropské automobilky. Například Adam Opel, Mercedes Group ze společnosti DaimlerChrysler a německé závody koncernu Volkswagen.
V USA před třemi roky sáhnul ke snížení nákladů a zvýšení produktivity automobilky Chrysler její německý šéf Dieter Zetsche. Zároveň nabídl automobilistům velmi oblíbený vůz řady 300.
Nepřišel však jen s jednotlivými kroky, jež měly tuto tradiční americkou společnost vyvést z dluhů a vrátit ji do zisku. Prosadil novou komplexní strategii a jeho divize nyní drží finančně nad vodou celý koncern DaimlerChrysler.
Jak napsal list Washington Post, management GM dosud svým akcionářům nepředložil ucelený plán "zásadních změn osudu automobilky".
Bude jim podle listu muset vysvětlit, proč nejnebezpečnější soupeř, japonská Toyota, měla loni z jednoho vyrobeného vozu průměrný zisk 1488 dolarů, kdežto společnost GM ve stejném ukazateli vykázala ztrátu 2311 dolarů.

Výrobní program se změní

Management již radikální strategii na zastavení sestupného vývoje americké části koncernu vypracoval a správní rada General Motors ji schválila.
Rick Wagoner, šéf GM, hodlá podle Washington Post především zlepšit kvalitu, neboť loni koncern svolal k opravám vad kolem deseti miliónů aut. Výrazně chystá změnit cenovou politiku. A omezit modelové řady devíti značek tak, aby se některé typy vozů nepřekrývaly.