Izrael sází na elektromobily

Ekologové je milují, už přes sto let se pracuje na jejich vývoji, ale zatím se moc neuchytily. Ke skutečnému rozjezdu chybí elektromobilům řada věcí. Dělá se jich málo, a tomu odpovídají ceny. Na jeden zátah ujedou jen kolem 150 kilometrů. A hlavně - když dojde šťáva, řidiči čekají hodiny, než se baterie dobije. Pokud se vůbec dostanou někam, kde ji můžou zapojit.
Izrael včera představil iniciativu, jež tyhle zádrhele bere v potaz a má dát elektrickým vozidlům novou, možná zatím největší šanci.
Vláda podepsala dohodu s automobilkou Renault-Nissan, která uvede na trh nový elektromobil. O provozní infrastrukturu se postará kalifornská firma Better Place.
Plánuje, že v Izraeli zřídí síť asi 500 000 dobíjecích stanic a dvou set míst, kde se budou vyměňovat prázdné baterie. "Bude to podobné, jako když si předplatíte kartu do mobilu," řekl časopisu Time Američan izraelského původu Shai Agassi, který s nápadem přišel a založil kvůli němu Better Place.
Začalo to prý jeho návštěvou ve firmě Tesla Motors, která vyvíjí vlastní elektromobil "Ukázali mi baterii, koukám na ni a došlo mi - vždyť tohle je vlastně ropa. To není benzinová nádrž, ale přímo benzin," vzpomíná Agassi. Od jeho společnosti si mají izraelští zákazníci baterie pouze pronajímat. Nové elektrické auto - s delším dojezdem než dosavadní - bude tak údajně stát tolik jako běžné vozy.
Čtvrtá největší automobilka světa už poslala na izraelské silnice prototyp. V zemi postaví i středisko pro další vývoj vozidel a lithiových baterií.
Hybridní, částečně elektrické vozy má dodávat ve velkém do roku 2010. Elektromobily, s maximální rychlostí 110 kilometrů za hodinu, o dva roky později.
Už letos se v ulicích Tel Avivu objeví několik desítek pilotních aut. Budou vycházet ze stávajících modelů, jako je Renault Mégane.
"Staneme se laboratoří pro jiné, větší průmyslově vyspělé země," věří izraelský prezident Šimon Peres, jehož zaujala původní Agassiho studie.
V rozhovoru pro včerejší britský list Financial Times upozornil, že projekt má jak ekonomický, tak politický smysl.
Už během několika let podle něj sníží dovoz ropy do Izraele o polovinu a její spotřebu dál omezí stavba slunečních elektráren.
"Uplyne jedna dekáda a nebudeme ropu potřebovat," tvrdí Peres.
V Izraeli jezdí dva miliony aut a firma Better Place vypočítala, že kdyby všechny vozy poháněla elektřina, spotřebovaly by ročně 2000 MW. To by pokryla jednorázová investice 5 miliard dolarů do slunečních elektráren.
Celkové náklady "elektrifikace" izraelských silnic, financované ze soukromých zdrojů, se zatím odhadují na jednu miliardu dolarů.
Projekt by se časem měl rozšířit i do dalších měst a států, jejichž rozloha i jiné podmínky odpovídají izraelským poměrům.
Nejbližší příští etapa experimentu by se prý mohla odehrát v Dánsku. Zájem projevily i Londýn, Paříž nebo Singapur. Agassi je v kontaktu s patnácti zeměmi, které se snaží snížit závislost na ropě, a nevylučuje, že by mohl získat i nejzajímavějšího klienta, Čínu.
Ne všichni jsou ale přesvědčeni o reálnosti první, izraelské fáze celého plánu, mimo jiné vzhledem k nárokům na vývoj technologií.
V Izraeli sice loni také výrazně, skoro o 300 procent, stoupla poptávka po vozech na hybridní pohon, pořád ovšem tvoří jen asi procento prodaných vozidel.
Izraelci v polovině ledna snížili daň na vozy poháněné elektřinou na deset procent, ale podle kritiků by se vláda měla spíš zaměřit na posílení hromadné dopravy.
"Vize elektrického auta působí téměř mesiášsky. Naši ministři se jí klaní u oltáře. Jenže zvážil někdo, o kolik méně smogu by se vyprodukovalo, kdyby se místo daně na tyto vozy zrušil poplatek za dovoz autobusů?" ptá se Avi Bar-Eli, komentátor listu Haarec.